Na dnešní den 3. května připadá světový den astmatu a alergie. Astma je onemocnění dýchacích cest, zatímco alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí.Oba typy potíží se řadí mezi autoimunitní onemocnění.
Astma
Astma je onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k dlouhodobému zánětu sliznic v dýchacím ústrojí, což postupem času vede ke ztíženému dýchání až k dechové nedostatečnosti. Ačkoliv je astma řazeno k civilizačním chorobám, bylo popsáno již římským lékařem Galénem.
Astma v dětství
V dětství je astma nejčastějším chronickým onemocněním – trpí jím zhruba 10 % dětí a to většinou chlapců. Tento rozdíl se postupně obrací a v dospělosti již mezi nemocnými značně převažují ženy. Čím později se astmatické projevy objeví, tím je pravděpodobnější, že jsou z určité části způsobeny specifickou alergickou reakcí. U dospělých se astma objevuje zhruba u 5 % populace. V poslední době patrný nárůst astmatických onemocnění v této skupině je dán vzrůstajícím počtem dosud nevysvětlených a těžko diagnostikovatelných alergií, k dalším faktorům také patří fyzické či psychické přetížení, chlad atd.
Příznaky a jejich symptomy
Astma se u některých jedinců projevuje chronickým zhoršeným dýcháním. U jiných osob se jedná o přerušovanou chorobu s opakujícími se symptomy které mohou být podmíněny různými spouštěcími mechanismy včetně infekcí horních cest dýchacích, stresu, vzdušných alergenů, znečištění vzduchu (například kouřem či výfukovými zplodinami) a cvičení. Osoby trpící astmatem mohou vykazovat některé z následujících symptomů: dušnost, sípot, chrčení, kašel, svírání a svědění hrudníku nebo neschopnost fyzické aktivity. Někteří astmatici s výrazně omezenou dechovou kapacitou a sevřenými plícemi nikdy nevykazují sípot ani chrčení a jejich symptomy mohou být zaměněny s nemocí typu chronické obstruktivní nemoci plic.
Astmatický záchvat
Akutní zhoršení stavu nemocného se běžně označuje jako astmatický záchvat. Mezi jeho charakteristické klinické příznaky patří nedostatečnost dechu (dušnost) a buď sípání nebo chrčení. Ačkoliv tyto příznaky jsou „často považovány za známku astmatu sine qua non“, někteří pacienti vykazují zejména kašel a v pozdějším stadiu záchvatu může být proudění vzduchu natolik omezeno, že sípot ani není slyšet. Při případném kašli může někdy docházet k vykašlávání průhledného hlenu.
Alergie
Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.
Alergie je bouřlivá lokální nebo systémová reakce na alergeny. Lokálními symptomy mohou být:
zduření nosní sliznice (alergická rýma), zarudnutí a svědění a/nebo otoky očí (alergický zánět spojivek), zúžení průdušnice, průdušek, dušnost a dechová nedostatečnost, někdy doslova astmatický záchvat, pocit zaplnění až bolesti v uších, zhoršení sluchu vlivem neprůchodné Eustachovy trubice, ekzém, vyrážka (kopřivka), a další kožní reakce, řídce i bolesti hlavy.
Anafylaktický šok
Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se nazývá anafylaktický šok.
Takzvaná senná rýma je jedním z příkladů velmi běžné slabé alergie – velká část populace trpí symptomy senné rýmy, je-li vystavena působení pylu obsaženému ve vzduchu. Astmatici jsou často alergičtí na prach a roztoče. Mimo alergenů pocházejících z okolního prostředí mohou být alergické reakce vyvolány i některými léky.
Atopická dermatitida
Atopie je dědičně založený sklon k alergii, má proto zřetelný rodinný výskyt. Typickými projevy atopie jsou atopický ekzém (atopická dermatitida), pylová alergie (alergická rýma a alergický zánět spojivek) a alergické astma. Atopici mají vrozenou schopnost tvořit ve zvýšeném množství protilátky ve třídě IgE (imunoglobulin E). Tyto IgE protilátky reagují na alergeny zevního prostředí (pyly, plísně, roztoče atd.).
Dědičnost alergií
U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30 %. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 %. Může se ale stát, že dědičný základ „přeskočí“ jednu generaci. Léčení alergií a astmatu je vždy obtížné a dlouhodobé. Velkou nadějí pro nemocné, dospělé i děti, je celotělová kryoterapiev poláriu.
Adéla Benešová
2024 ©