Ibalgin, růžové prášky, po kterých sahá většina populace při bolestech hlavy nebo zubů. Působí protizánětlivě. Lékař vám ho předepíše i na zvýšenou teplotu, spolehlivě zabírá, ve většině případů. Ale, jak na nás vlastně působí celkově? Můžeme si na něm vytvořit závislost? Jak nám může ublížit?
Nežádoucí účniky Ibalginu
Nežádoucí účinky se projevují především v oblasti žaludku. Častější nežádoucí účinky: nevolnost, dyspepsie, zvýšená hladina jaterních enzymů, průjem, zácpa, krvácení z nosu, bolesti hlavy, závratě, vyrážka, zadržování tekutin a hypertenze. Vzácně při dlouhodobém užívání dochází k poškození žaludeční sliznice jícnovým vředům, srdečnímu selhání, hyperkalémii, poškození ledvin a může dojít ke vzniku žaludečních vředů. Prevence je pouze krátkodobé užívání a požití po jídle.
Můžu si vytvořit závislost na Ibalginu?
Teoreticky to možné je, ale závislost na ibuprofenu či ibalginu je čistě psychického rázu. Nejde vlastně o závislost čistého druhu, spíše jde o fixovaný zlozvyk.
Ale závislost je možná na Paralenu Plus, Modafenu a jim podobným, co jsou sice volně dostupné, ale obsahují pseudoeffedrin.
V internetových diskuzích se objevují ovšem jiné názory (redakčně neupraveno):
„Moc jse po ibalginu onemocnela brala jsem 3 i 4 tablety dene nekolik let kvuli bolesti hlavi lekar me nevaroval a psal mi ibalgin na recept zkolabovala jsem a ted se lecim na psychiatrii pro nejakou poruchu a deprese. verte mi neberte ibalgin pokud vas neco boli zkuste si vzit paralen a poradte se s lekarem olca“
Historie Ibalginu
Historie tohoto léku je spjata s doktorem Stewartem Adamsem, který v padesátých letech dvacátého století byl vedoucím vědeckého výzkum u společnosti Boots Pure Drug Company. Původní výzkumný úkol bylo nalezení protizánětlivého léku pro pacienty s revmatickou artritidou, nicméně výsledkem byla látka tišící bolesti mnohem silněji než aspirin a s menším množstvím vedlejších účinků. Paradoxem zůstává, že na tomto efektivním léku proti migréně nevydělal ani dolar.
Barbora Benešová